Hospoda
Historie
Začátky našeho počínání sahají již do období Vánoc roku 2013, kdy se Harry poprvé setkal s Ašíkem.
Jelikož je tento svátek plný zázraků a splněných přání, po nekolikadenním chlastání se tito dva motopankáči krví uvázali k založení projektu „komunitní garáž.
Jelikož je tento svátek plný zázraků a splněných přání, po nekolikadenním chlastání se tito dva motopankáči krví uvázali k založení projektu „komunitní garáž.
Na začátku byla myšlenka, a ta byla velmi prostá: vytvořit si místo, kde se bude dát bezpečně parkovat motorka, když bude třeba tak na ní i něco poštelovat, posedět s kamarády, dát si k tomu lahváče a občas i uspořádat grilovačku přímo v centu města.
Jenže než se z myšlenky stane realita, tak to chvíli trvá, proto samotná realizace započala až na podzim roku 2013, kdy se začalo budovat první zázemí pro motorkáře v Brně, a to přímo naproti hotelu Grand v budově bývalých drážních jatek.
Podstata technické realizace spočívala ve vybudování jednotlivých parkovacích kόjí pro mašiny v přízemí spolu s komunitní dílnou a samostatným zázemím (sprchy, WC) v přízemí budovy jatek.
A jak už to tak bývá- když vrána k vráně sedá -během tvorby klecí se začala pomalu a nenápadně tvořit komunita podobně smýšlejících lidí – motorkářů a šroubků všeho druhu, které tenhle nápad a drážní prostředí táhlo. Netrvalo dlouho a začali jsme se scházet při pravidelných nedělních grilovačkách stále v hojnějším počtu. Netrvalo dlouho a vznikla klubovna pod úrovní stávající garáže, kde jsme zažili desítky bezesných nocí a bohužel i kocovin.
Jenže než se z myšlenky stane realita, tak to chvíli trvá, proto samotná realizace započala až na podzim roku 2013, kdy se začalo budovat první zázemí pro motorkáře v Brně, a to přímo naproti hotelu Grand v budově bývalých drážních jatek.
Podstata technické realizace spočívala ve vybudování jednotlivých parkovacích kόjí pro mašiny v přízemí spolu s komunitní dílnou a samostatným zázemím (sprchy, WC) v přízemí budovy jatek.
A jak už to tak bývá- když vrána k vráně sedá -během tvorby klecí se začala pomalu a nenápadně tvořit komunita podobně smýšlejících lidí – motorkářů a šroubků všeho druhu, které tenhle nápad a drážní prostředí táhlo. Netrvalo dlouho a začali jsme se scházet při pravidelných nedělních grilovačkách stále v hojnějším počtu. Netrvalo dlouho a vznikla klubovna pod úrovní stávající garáže, kde jsme zažili desítky bezesných nocí a bohužel i kocovin.
Vypadalo to, že žijeme náš sen, ovšem život není fér a v okamžiku, kdy už to vypadalo na totální pohodu, tak jsme z důvodů posunu hlavního nádraží dostali výpověď. To nás postavilo před zcela zásadní rozhodnutí: položit to nebo se posunout někam dál. Rozhodnutí bylo jasné jednoznačné: najít nové prostory.
Samozřejmě jsme se potýkali i s problémy, že adekvátní místa prostě nejsou. Buď byla moc malá, daleko od centra, drahá, nebo si žádala příliš velkou rekonstrukci.
Samozřejmě jsme se potýkali i s problémy, že adekvátní místa prostě nejsou. Buď byla moc malá, daleko od centra, drahá, nebo si žádala příliš velkou rekonstrukci.
Už jsme byli připravený to celý zabalit, když se k nám donesly zkazky o metalové pivnici Black Diamond na Hybešce. Provozovatel chtěl totiž tenhle bar na skvělým místě pustit. Nešlo jen o hospodu- v druhé polovině baráku, který mimo jiné zcela odpovídá onomu cihlovému CK drážnímu stylu z něhož nás dráhy vyndaly-byla prázdná hala, kam se daly přemístit klece od Grandu, takže jsme mohli vesele pokračovat v původní myšlence. Sice nás to stálo nespočet řezných kotoučů a kovových špon v očích, ale nakonec se nám garáž podařilo přesunout a následně jsme se vrhli do rekonstrukce baru tak, aby celkový koncept odpovídal motorkářským přístupu k životu podlitým pivem a olejem. Během přestavby jsme museli vypít několik desítek sudů piv a makat až do rána, nicméně vše se zadařilo téměř podle plánu a dne 14.7.2017 jsme slavnostně otevřeli první motobar v Brně s názvem „Unleaded Coffee – komunitní garáž pro jednostopou pakáž“.
Od té doby máme zařazenou nejvyšší rychlost a odehrálo se toho tady opravdu hodně- a to jak v kulturně – vzdělávací rovině, když k nám jezdí hrát spousta zahraničních i tuzemských kapel, pořádají se u nás besedy primárně s moto a cestovatelskou tématikou, tak i sportovně-pokleslé rovině: pořádáme pravidelné vyjížďky, roadtripy a následně se intenzivně věnujeme pitnému režimu: to vše s jediným cílem- skvěle strávit čas s přáteli v místě, kde je neopakovatelná atmosféra. To se musí zažít, vysvětlit to asi ani nejde. Snad nám to tu vydrží.